Nejdříve jsem chtěla jít na film, jenže nebyly lístky, a tak jsem se vrhla na knihu. Je to sice už nějaká doba, co jsem ji dočetla, ale chtěla jsem k tomu kouknout ještě na film a trochu porovnat s knihou.
V poslední době jsem četla hlavně naučnou literaturu, zvláště o osobním rozvoji, podnikání a podobně. A už to chtělo proložit nějakým příběhem. Myslím, že v tu chvíli jsem nemohla sáhnout po ničem lepším, než právě po Stoletém staříkovi.
Tenhle stařík je totiž na svůj věk opravdu čiperný a na asi 400 stranách s ním prožijete naprosto nevídaná a neslýchaná dobrodružství. Změť událostí a náhod dodávají příběhu neuvěřitelný spád a udržují vás neustále v pozoru. Stejně jako odbočky do minulosti, kde se dozvídáme něco ze života hlavní postavy. Brzy zjistíte, že už v mládí si toho užil víc než dost. Těžko říct, jestli tenhle člověk měl nehoráznou smůlu nebo neskutečné štěstí. A vlastně ani neumíte určit, jestli mu fandit nebo ho odsoudit jako záporáka. Každopádně čtení je to parádní ;-)
A film? K tomu jsem se nakonec dostala až o pár měsíců později. Do filmu se většinou nedá nacpat vše, co je v knize, zvlášť když je takhle rozsáhlá. A nejlepším režisérem je stejně čtenář a jeho fantazie. Vlastně jsem byla ráda, že tenkrát ty lístky nebyly. Nevím, jestli bych měla pak takovou chuť si knihu přečíst.
Na to, jaký byl okolo rozruch, mě film docela zklamal. Takže i nadále pro mě zůstává jediným dobrým filmem natočeným podle knihy Jirotkův Saturnin.
0 komentářů:
Okomentovat